O trestech pro sodomity
Sv. Alfons z Liguori

Coitus masculi cum masculo, et feminae cum femina est perfecta sodomia, in quacumque parte corporis fiat congressus, si fit cum affectu ad indebitum sexum …

Pohlavní obcování muže s mužem a ženy s ženou je dokonalá sodomie, ať se styk stane v kterékoliv části těla, jestliže se tak stane s náklonností k nenáležitému pohlaví …

Notandum 3º quod sodomitae (sive sit agentes, sive patientes) si sunt laici, incurrunt poenam mortis, et combustionis cadaveris; si vero sunt Clerici, aut Religiosi, privantur Officis, Beneficiis, et Privilegiis Clericalibus, dummodo sodomia sit perfecta cum alio viro, et consummata intra vas, ac etiam fraquentata. Hae autem poenae non incurruntur, nisi post sententiam, ut communius et probabilius tenent Suarez, Navarrus, Lessius, Barbosa, Salamanticae etc. contra alios.

Za třetí je třeba poznamenat, že sodomité (ať jsou činní nebo ji trpící), jestliže jsou laikové, upadají do trestu smrti a spálení mrtvoly; jestliže však jsou klerici nebo řeholníci, jsou zbaveni úřadu, obročí a výsad kleriků, jen když sodomie je dokonalá s jiným mužem, dokonaná uvnitř tělesného ústrojí (doslovně nádoby) a nadto také často uskutečněná. Do těchto trestů však neupadají, leč po rozsudku, jak všeobecněji a pravděpodobněji mají za to Suarez, Navarrus, Lessius, Barbosa, učitelé university v Salamance atd. proti jiným.

Citováno z Confessore diretto per la gente di campagna, kap. 9, bod 7

 

Quod poena sodomitarum, si sint laici, damnatur morte et combustione. Clerici vero et Religiosi per Bullam 27. S. Pii V. editam die 30. Aug.. 1568 Horrendum, privantur omni officio, beneficio, et privilegio clericali; dummodo (ut docent DD.) sodomia sit 1. sit cum alio viro, non femina, aut bruto; 2. sit perfecta cum pollutione intra vas; 3. sit frequentata, cum dicitur in Bulla, sodomiam exercentes. Probabilius est hac poenas incurrere etiam patientes, ut dicunt Bonac. Salm. Diana et Barbosa, contra alios, dum patients sunt vere sodomitae. Contra vero probabilius docent Suarez, Navarra, Bonac, Barbosa, Lessius, Fill. Trulench. Salamant., etc. (adversus Azor, Dicast., etc.) has poenas non incurri nisi post sententiam, quamvis dicatur in Bulla: Praesentis Canonis auctoritate privamus; quia ut diximus in Tract. II, n. 25 nulla poena privans jure acquisito incurritur, nisi post sententiam, saltem declaratoriam.

Co se týče trestu sodomitů, tak jestliže jsou laikové, jsou odsuzováni k trestu smrti a ke spálení. Klerikové a řeholníci jsou bullou Horrendum sv. Pia V. vydanou 30. srpna 1568 zbaveni všech úřadů, obročí a výsad kleriků, jen když (jak učí učitelé) sodomie je 1. s jiným mužem, ne ženou nebo zvířetem; 2. je dokonalá s výronem semene dovnitř tělesného ústrojí (doslovně nádoby); 3. je často uskutečněná, neboť v bulle je řečeno sodomiam exercentes (sodomii provozující). je pravděpodobnější, že tyto tresty stíhají také ty, kdo ji snášejí, jak stanoví Bonac. Salm. Diana et Barbosa, proti jiným, jen když trpějící jsou vskutku sodomité. Naproti tomu však pravděpodobněji učí Suarez, Navarra, Bonac, Barbosa, Lessius, Fill. Trulench. učitelé university v Salamance, atd. (proti Azorovi, Dicast., atd.), že do těchto trestů se neupadá leč po rozsudku, ačkoliv v bulle je řečeno:  Praesentis Canonis auctoritate privamus (stávající výsady zbavujeme schválení); neboť, jak jsme řekli v Tract. II, bod 25, žádný trest, jenž zbavuje nabytého práva, se neuplatní leč po rozsudku nebo aspoň po prohlášení.

Citováno z Homo apostolicus, tomus I., tract. 9, n. 26

 

Podobně toto téma sv. Alfons pojednává v Theologia moralis, lib. III, tract. 4, cpt. 2, n. 470-472.

 

Poznámky překladatele:

Prosím, aby se čtenáři nepohoršovali uváděním těchto hříšných skutků. Nebude bez zajímavosti, že v německém překladu děl sv. Alfonse z první poloviny 19. století jsou části týkající se šestého a devátého přikázání ponechány v latinském originále, patrně proto, aby většina laiků jim nerozuměla.

Uvedení těchto citací neznamená, že je nutné tyto provinilce trestat uvedeným způsobem, ale že takový trest odpovídal požadované praxi doby, v níž žil sv. Alfons (1696-1787), a že pokud někdo volá po jeho obnovení i v dnešní době, nečiní nic nepatřičného.

Navíc pak byl sv. Alfons bl. Piem IX. v roce 1871 prohlášen učitelem církve a jeho zvláštní autorita se uplatňuje právě v oblasti morálky. V roce 1831 bylo vydáno rozhodnutí svaté poenitentiarie, že profesor theologie může přijmout všechna mínění, které sv. Alfons zastává ve své morální theologii, a přednášet je.

Homosexuální skutky trestal vězením i trestní zákoník Československa a jejich trestnost byla komunisty zrušena až řadu let po druhé světové válce. Jsem přesvědčen, že propagace homosexuálního chování, poskytování veřejného pohoršení tohoto druhu a popírání a zlehčování závažnosti tohoto zla by mělo být přísně trestáno, neboť se jedná o činy srovnatelné s podporou jiných rozkladných ideologií jako je komunismus a nacismus. Ohledně toho zda a jak trestat samotné homosexuální skutky, pokud se dějí v ústraní, lze myslím vést diskusi. Přitom je třeba mít na paměti, že Starý zákon pro ty, kdo spáchali takový skutek, žádá trest smrti, a v Novém zákonu se učí, že takoví neobdrží nebeské království.

 

Z díla sv. Alfonse z Liguori přeložil

Michal Kretschmer